Historie o vzniku radioklubu OK1OPT.



Historie radioklubu OK1OPT se začala datovat snad už někdy v roce 1965, kdy skupinka nadšenců založila v rámci ZO Svazarmu v Městě Touškově radiotechnický kroužek. První začátky byly nesmělé, jelikož chyběly zkušenosti. Z tohoto období, které lze datovat roky 1965 až 1970 nemáme prakticky žádné dochované informace a i jména některých aktérů nám dnes již nejsou známa. Někdy po roce 1970 však již naše radioamatérské dění začíná dostávat konkrétnější podobu, když Jirka OK1ICJ kolem sebe soustřeďuje několik dalších nadšenců. Tito již o radioamatéření mají jasnou představu. Patří k nim zejména Honza OK1VCY a Mirek OK1IAY. Prvním předělem v historii radioklubu se stává listopad roku 1972, kdy Jirka OK1ICJ provádí nábor nových zájemců z řad mládeže v ZDŠ v Městě Touškově. Zájem je zpočátku obrovský, avšak do vysněného cíle je cesta daleká a dlážděná mnohými úskalími, jako je zvládání techniky, provozu a telegrafie. Kurz radiokroužku trvá tři roky a mnoho zájemců v jeho průběhu odpadá. Několik málo však vytrvává až do konce. Druhým předělem se pak stává rok 1973, kdy žádáme o radioamatérskou klubovou koncesi. Je nám přidělena volací značka OK1OPT a prvním zodpovědným operátorem se stává Mirek OK1IAY. V roce 1974 si pro svoje účely adaptujeme přidělené prostory v postarší budově na náměstí v Městě Touškově a tak máme konečně svůj vlastní radioklub. V následujícím roce je pak ukončen kurz radiokroužku složením zkoušek RO. Prvním našim vysíláním je v květnu 1975 účast v Závodu míru na 80 m. Jak jinak než se zařízením v té době nejdostupnějším, tedy RM31. Následuje účast v Polním dnu, se zařízením dnes již vpravdě muzeálním. Vysílač elektronkový, elektronky převážně ze sovětských televizorů s E180F a celými 5W příkonu na konci. Přijímač je pak R3, opět doplněná lampovým konvertorem. Anténa snad čtyřprvková, doslova amatérsky spíchnutá z hliníkové kulatiny vyloupané z kabelů AYKY. Ale chodilo to. Spojení bylo 80 s výsledkem 10053 bodů. V letech 1975 – 1980 dochází postupně k dalšímu zdokonalování jak našich operátorských zkušeností, tak i k technickému rozvoji. Legendární TRX RM31 doplňujeme o koncový stupeň, opět z něčeho dostupného, tedy LS50. V této době je též atraktivní přestavba Eremky na pásmo 160 m, podle Jirky OK1ICJ. Stavíme vysílač na 160 m, tedy přestavujeme RSI, k němu zkoušíme různé přijímače od audionů, přes R3, Lambdu až po americký Hallicrafters. A opět to chodí. Daří se spojení po Evropě. Později obsazujeme i vyšší pásma, s poněkud bizardním zařízením. Je jím anglický vysílač KW Viceroy. Ve spojení s Lambdou 4 opravdu úctyhodné zařízení, poněkud náročnější na obsluhu. Pravidelnou se stává účast v některých KV závodech, v Polním dnu na VKV a v telegrafních soutěžích a přeborech.V roce 1980 postupně opouštíme klubové prostory na náměstí Města Touškova a stěhujeme se asi o kilometr vedle do Kozolup. Zde jsme si pronajali místnosti v nepoužívané budově statku, které pro naše účely nabízelo větší možnosti. Původní QTH bylo totiž v údolí u řeky a vzhledem k situaci ve městě i omezený prostor pro stavbu antén. Zde byla situace mnohem příznivější, zejména s možností práce i na VKV. V červnu 1980 je nám z dotace Svazarmu přidělen TRX OTAVA a naše činnost tak dostává další rozměr. Nyní jsou nám dostupná již všechna KV pásma. Následuje stavba transvertoru na 144 MHz, se kterým, i když s pouhými 5 W se zúčastňujeme mnohých VKV závodů. Z domácího a i z přechodného QTH. Ale dá se to živit z baterií. Nemusí se žhavit lampy a nejsme závislí na síťovém napájení !!! Účast ve většině vnitrostátních a celé řadě mezinárodních KV závodů je téměř samozřejmostí. Stěny klubové místnosti jsou postupně tapetovány spoustou diplomů a ocenění. K zařízení dále přibývají Boubín, Jizera, Sněžka a nakonec FT221. Večer 17. listopadu 1989 čekáme na Auroru. Polární záře se však nekonala, přišlo něco jiného. V roce 1992 musíme pronajaté prostory vyklidit, tedy spíše ustoupit před lžící bagru. Dochází totiž k demolici objektu a na jeho místě se pak buduje nové hospodářské zařízení. Jako radioklub se tedy dočasně stěhujeme k Liborovi OK1DOL, který nám poskytl azyl ve svém podkrovním ham shacku. Nyní se scházíme ale na portablovém stanovišti na Krašově. V průběhu posledních několika let se věnujeme hlavně VKV soutěžím a závodům. Jisté modernizace v průběhu těchto let doznalo i naše zařízení. Pro pásmo 144 MHz jsme postupně vyzkoušeli od Yaesu FT736, přes Kenwood TS570 s transvertorem až po Yaesu FT847. Od roku 2002 používáme PA s GI7, antény F9FT, PA0MS, 2M18 a DK7ZB. V pásmu 432 MHz pak opět FT736 a nyní též FT847 a 4 x 21 el. DL6WU a v pásmu 1296 MHz FT736 a 35 el. F9FT.
Pavel OK1DFR

ZPĚT DO MENU